Konec první poloviny právě probíhajícího ročníku extraligy zavedl Kometu do jedné z nejvzdálenějších výjezdových destinací, a to do přibližně 300 km vzdáleného Liberce, přičemž začátek zápasu byl stanoven na příznivých nedělních 15:00. Osobně na tento zápas vyrážím poněkud netradičně vlakem a do dějiště zápasu tak dorážím zhruba hodinu před úvodním buly. Na samotný stadion mířím jedním z vchodů pro domácí, což představuje jednoduchý způsob, jak se vyhnout nesmyslným kontrolám, jimiž domácí klub obšťastňuje hostující fanoušky u vstupu vedoucímu k sektoru hostí.
O místním klubu a jeho filosofii je nejspíš zbytečné se nějak hlouběji rozepisovat, neboť každý, kdo místní Home Credit Arenu alespoň jednou v životě navštívil ví, že hokejový Liberec opravdu nezískal přezdívku „Disneyland“ náhodou. Co mě nicméně poněkud zaujalo je skutečnost, že místní klub z jedné z hlavních tribun nově – naposledy jsem místní stadion navštívil ještě před covidem – učinil jakousi speciální VIP zónu, do které je možné vstoupit pouze po předložení speciálního lístku. Na celém stadionu se taktéž již tradičně pohybuje až nadměrné množství příslušníků security či pořadatelů, jichž má místní klub v poměru k počtu diváků pravděpodobně nejvíce z celé extraligy. Na rozdíl od některých výjezdů v minulosti se však tenkrát celý zápas obešel bez jakýchkoliv problémů.
V samotném sektoru hostí se navzdory sněhové kalamitě a vzdálenosti schází něco mezi 40 a 50 fanoušky Komety a několik jedinců se symboly Komety je možné zahlédnout i v přilehlých sektorech. Početně je velmi slušně zastoupena Divize Praha, ale přítomni jsou i fanoušci z Mladé Boleslavi, Jablonce a dalších míst. Divizní vlajku umisťujeme na zábradlí uprostřed sektoru, nad jedním z vchodů do sektoru kromě toho visí i vlajka Divize Bukovinka. K dispozici je rovněž buben Divize Praha, díky kterému se můžeme věnovat supportu se vším všudy. Celková návštěva utkání činí 4116 diváků, tedy lehce nad polovinou kapacity místní arény, na jejíchž ochozech je tak vidět relativně hodně prázdných míst.
Samotný zápas se z našeho pohledu vyvíjí nad očekávání dobře a již v 8. minutě vedeme 3:0, což má příznivý vliv i naše fandění. Náš support určitě není dokonalý, ale vzhledem k okolnostem si počínáme celkem obstojně a bez větších pauz fandíme celý zápas. Držíme se především krátkých a úderných pokřiků, do kterých příležitostně zasadíme nějaký chorál či pokřik namířený vůči domácím. Ti si dnes počínají už tradičně slabě, což nejspíš nikoho nepřekvapí, za pozitivum se však na jejich straně dá považovat to, že dle všeho snížili počet bubnů a tentokrát používali pouze dva. Liberecký kolorit doplňuje místní ikonický trumpetista, sedící na „luxusní“ tribuně nedaleko našeho kotle. Svou jedinou radost si domácí krátce užijí díky snížení na 1:3 ve druhé třetině, Kometa nicméně bleskově odpovídá dalšími třemi góly a o vítězi je tak de facto rozhodnuto již v polovině zápasu.
Vzhledem ke stavu utkání se třetí třetina prakticky jenom dohrává a mnozí z místních diváků zklamaně opouští svá místa ještě před koncem zápasu, zatímco my pochopitelně v dobré náladě fandíme až do posledních vteřin. Následně dáváme klasickou děkovačku, po níž následuje vyvolávání střelce hattricku Steva Mosese a našeho brankáře Štěpána Lukeše. Zde se hodí poznamenat, že právě Lukešův případ velmi dobře ilustruje, jak krátkozraké je odsuzovat brankáře – nebo jakéhokoliv jiného hráče – pouze na základě dvou nepovedených zápasů. Po děkovačce balíme všechny věci a opouštíme nyní již prakticky zcela prázdný stadion.
Děkujeme všem, kdo vážili cestu do severočeského Liberce! Další venkovní zápas čeká Kometu již tento pátek na ledě Třince.
J.S. Divize Praha
