Jak už v letošní sezóně bývá zvykem, tak místo klasického pátečního zápasu a tím i možnosti vyjet někam ve větším počtu, O2 opět zasahuje s přeložením zápasu na čtvrtek a tím opět hasnou naše plány vypravit autobus. I tak se domlouváme asi dva týdny předem a i přes přeložení zápasu to vypadá skoro na 6 aut z našich řad. Jak už bývá zvykem, tak čím víc se blíží den výjezdu, tím více odpadá lidí. I tak ve čtvrtek vyrážíme ve 3 autech kvalitní sestavy. Jedno auto vyrazilo do ČB už den předem. Cesta probíhá bez jakýchkoliv problému a tak po pár lahvinkách přijíždíme do Českých Budějovic. Jdeme ke stadionu, kde potkáváme další Komeťáky. Před stadionem dáváme nějaký pivko a klobásku, která patří k těm lepším v letošní sezóně. 7/10.
Kontrola u vstupu probíhá naprosto bez problému. Jdeme do sektoru, který je hned vedle kotle domácích. Velmi zajímavé umístění sektoru, do kterého se vleze necelá stovka lidí. Každopádně nad sektorem sídlí hospoda, kterou hned obsazujem a dáváme škopek do skla. Po nějakým tom pivku se jdeme pomalu formovat do sektoru, který reprezentuje vlajka UPB doplněná o divizi Fryslan.
Od první minuty fandí celý sektor, který je naplněný do posledního místa. Bohužel hned ve druhé minutě inkasujeme, ale my nepolevujeme. V páté minutě po skvěle vybojovaném souboji za bránou vyrovnáváme na 1:1. Do konce třetiny fandí celý sektor.
Během první pauzy jdeme pro megafon, který jsme nechali v autě.
Ze začátku třetiny přichází přesilovka, kterou využívá Tomáš Vincour a otáčíme zápas na 1:2. S megafonem jde organizace fandění daleko líp, hlavně při delších chorálech. Ve 32 minutě přidává branku na 1:3 Luboš Horký a sektor se baví až do konce třetiny.
Do třetí třetiny jdeme s vidinou třech bodů, a tak opět hučí celý sektor. Motor koriguje na 2:3 hned ve třetí minutě a domácí kotel se pomalu probouzí. My ale neúnavně ženeme Kometu za třemi body. Ke konci třetí třetiny přichází domácí securitka a začíná odstrkovat komeťáky ze schodů, na kterých stály, protože sektor byl narvaný k prasknutí. Pána, který je už v důchodovém věku shazuje jeden frajer ze securitky asi z 10 schodů dolů a hlavou naráží na mantinel a začíná menší mela. Jelikož pán má rozbitou hlavu tak sháníme záchranou službu. Odpověď pořadatelské služby: “Tady není jen tak jednoduchý sehnat zdravotníky, ani nevíme kde jsou." Asi po pěti minutách přichází nějakej borec s červenou čepicí a aspoň pánovi obvazuje hlavu. No hrůza. Na ledě se naštěstí nic nemění a zápas vyhráváme 2:3. Probíhá klasická děkovačka zakončenou Matejem Tomkem. Balíme věci a za kontroly čertů v zádech jdeme k autům. I za doprovodu antonu projíždíme centrum několikrát dokola a hledáme domácí, kteří pořvávali během zápasu na nás nesmysly, ale jako by se po nich slehla zem... Do Brna přijíždíme po 11 hodině večerní.
Bohužel díky opatřením si myslím, že tohle byl jeden z posledních výjezdů ve větším počtu, ale každopádně stál za to! V sektoru se sešlo přes 100 modrobílých (2ks Heerenveen,1ks Plzeň - DÍKY) kteří nechali na tribuně všechno, tak jako hráči na ledě. Díky patří hráčům za bojovnost a všem modrobílým fanatikům, kteří vycestovali! Šlechta jsme my!
- P.UPB -
