Když jdu na stadion a kamarád hlásí, že v kotlu je deset lidí, tak si říkám, že budeme jak někde na juniorce nebo lépe si střihneme pozici Havířova jehož kotel o ligu níže zažívá krušnější časy slušně řečeno. Klub má sice plno pracujících na marketingovém oddělení, ale propagace zápasu NULA. Navíc dosti přestřelené lístky (300 na sedačku nebo 190 na stání), což v případě permic znamená o kilo méně... a završit to časem 19:30, kdy zápas reálně končí kolem 22h v týdnu!? Hradec hraje dnes v šest... Takže ono to asi ovlivnit jde.
50 tisíc fanoušků na těšených na Kometu se neobjevilo. Dalších či těch samých 130 tisíc na FB to dnes asi nezajímalo tak, jak před týdnem se Spartou. Když sem se hádal před týdnem s někým o místa ve středu kotle, dnes bych mu mohl nabídnout rovnou celou řadu na tribuně E.
V Evropě bychom se rádi nějak prezentovali. Přemýšlelo se nad více variantami, ale každou zhatila možnost, že v kotli přeci jen pár lidí bude chybět. Chybělo jich asi tak 1100. Což na tribuně pro 1500 dává celkem značný problém. Nápis tvoříme ve třech lidech. V den zápasu ještě vyzvednu balónky, kterých nakonec použijeme 5krát méně než bychom mohli. Co už :-)
Na začátku třetiny si pamětníci oživují vzpomínky na první ligu a tři tisíce diváků začíná sledovat Ligu Mistrů. První třetinu se většina lidí sejde blíže ke středu a fandění jde trochu z tuha. Dva góly do hostující sítě nám přidávají elán. Do druhé třetiny vstupujeme s 35 metrovým nápisem "WE ARE WHITE AND BLUE, WHO THE F*CK ARE YOU?" doplněný o 400 modrobílých balónků a 40ku vlajek na tyčích včetně 3 velkých (Káčko, Gioventu, ULTRAS). Je to neuvěřitelné, ale skoro 10 minut zpíváme brněnskou paokaru a bez problému vlají vlajky, mává se balónky a sem tam točí šálama. Druhou třetinu si poměrně dobře užíváme. Nacházíme gólový pokřik VE ČTYŘECH... a nabádáme rozhodčího, aby nás vyloučil :-)
V poslední pauze se ještě zabavíme po svém pomocí různých chorálů od Šlechta jsme my, přes borce ze štatlu až po vzhůru Brno se sektorovou vlajkou. Abychom si mohli hokeje užít, tak naši hráči elegantně ztratí jasné vítězství a vyhrají až v prodloužení. Proběhne děkovačka, kterou někteří diváci ze sedaček už ani nevydrží a odchází pryč. Vyvolá se ještě "nejlepší hráč zápasu" a balíme.
Z hostů se představila červenobílá dvojce, která se pokusila o pár pokřiků v první třetině. V té třetí se k nim do barev Malmo přidal i pán v černé bundě. Kdo ví, odkud ale byl. Na závěr se ještě na stadionu proneslo něco o Řezníčkovi :-)
P.S. Díky všem, co byli!!
